Jak a kdy používáme přítomný jednoduchý čas
Kdy používáme přítomný jednoduchý čas?
Když chceme mluvit o rutině, čili o aktivitách, které děláme pravidelně. Například chceme říct, že každou neděli chodím na procházku. Nebo, že si nikdy nedávám kávu odpoledne. Je to váš zvyk, rutina, pravidelná činnost.
Dále se chceme bavit o dlouhodobé situaci, nebo faktech ve vašem životě. Například, kde pracujete nebo žijete. Nebo fakta obecně, jako jsou znalosti, nebo informace.
Tak to jsou základní pravidla, která je potřeba si zapamatovat při používání přítomného jednoduchého času.
Něco je pravidelné, dlouhodobé nebo je to fakt.
Jak používáme přítomný jednoduchý čas?
Když nám je to ‘kdy’ už jasné, tak rozlouskneme oříšek toho ‘jak’.
Čili, oznamovací věta je velmi jednoduchá, jak název již napovídá. Musíme se jen řídit věčným pravidlem v anglickém jazyce a to, že vždy ve větě musí být podmět (až na výjimku rozkazu, ale o tom jindy), potom je potřeba významové sloveso a nakonec zbytek věty.
Už víme, na co si dávat pozor ve třetí osobě jednotného čísla, tak si rovnou dáme pár příkladů.
📌 I work in a bank.
📌 My sister lives in Brighton.
📌 My friends drink coffee.
Pomocné sloveso ‘do’
Ale začne to být zajímavé až u záporných vět a otázek, kdy je potřeba přidat pomocné sloveso. Což je také jedno z pravidel v anglickém jazyce, že v otázce vždy potřebujete pomocné sloveso a to ve všech časech. (další sneak peak na někdy příště.)
Stáhněte si přehled časů v angličtině a všímněte si těch zelených pomocných sloves, které jsou ta, co přidáme v přítomném jednoduchém čase (ale i v minulém). V ostatních časech pomocná slovesa máme i v oznamovacích větách.
V tom se stává ten jednoduchý přítomný čas trochu matoucím a složitějším, protože je to čas, kdy v kladné oznamovací větě, pomocné sloveso není, čili v záporu a otázce musíme pomocné sloveso přidat. A aby toho nebylo málo, rozlišujeme, pokud jde o třetí osobu jednotného čísla či jinou osobu. A toto pomocné sloveso je, velmi známe, sloveso ‘do’.
Ano, v překladu to znamená dělat, ale jako pomocné sloveso se nepřekládá. A pokud je hlavní/významové sloveso také ‘do’ tak je potřeba nezapomenout ani na jedno a budeme mít ve větě dvě slova ‘do’. (A tomu říkají ‘jednoduchý’ čas?!)
📌 When do you do your homework?
📌 Laura doesn’t do yoga during the week.
📌 Where do you live?
📌 What do you do?
📌 I don’t read books.
Na co si dávat pozor?
Nezáleží na tom jakou úroveň angličtiny studenti mají, ať už jsou začátečníci nebo pokročilí znalci jazyka, i tak se občas stane, že zapomenou na to ‘s’ ve třetí osobě jednotného čísla, které se přidává k významovému slovesu. Pokud sloveso končí na ‘s’ nebo jinou souhlásku, která by nedovolovala to ‘s’ na konci slova slyšet, tak se přidá slabika. Například teach /tiːtʃ/ učit -> He teaches. /tiːtʃis/
Čili třetí osoba jednotného čísla, ať už jde o osobu, zvíře či věc, tak nezapomeňte na toho hada 🐍 a na konec významového slovesa přidejte ‘s’.
📌 He knows me.
📌 My sister teaches math.
Tak už známe to ‘kdy’, ‘jak’ a na co si dávat pozor. Tak příště si k tomu přidáme to ‘co’. Potvrdíme si, že vyjímka potvrzuje pravidlo, čili v okamžiku, když chceme říct, jak často něco děláme, tak nám to nabourá slovosled. Ale nebojte se, s tím nám pomůžou další pravidla.
Víte, jak se řekne anglicky zřídka? Angličtina na to má několik výrazů. V dalším článku Jak často | Příslovce vám je prozradím a k tomu i několik dalších příslovců, které nám určí jak často něco děláme.
